Německo se od konce konfliktu mezi Východem a Západem zasazuje o reformu OSN. Jádrem reformy jsou přitom změny složení Rady bezpečnosti.

Od založení OSN v roce 1945 se počet členských států téměř zečtyřnásobil, počet a složení členů Rady bezpečnosti však, s výjimkou přijetí Číny jako stálého člena v roce 1965, zůstalo konstantní. Legitimita Rady bezpečnosti a jejích často dalekosáhlých rozhodnutí závisí však do značné míry na tom, aby byla reprezentativní pro všechny národy a regiony.
Proto Německo podporuje myšlenku, že by i státy, které hrají ústřední roli v Africe, Asii a Latinské Americe, měly v budoucnosti získat stálé místo. Kromě toho by měly i průmyslové země, které platí podstatné příspěvky pro zachování míru a mezinárodní bezpečnosti, takové stálé místo obdržet.

V září roku 2003 sestavil generální tajemník OSN „Vysoce postavenou skupinu pro hrozby, výzvy a změny“, skupinu expertů ze zástupců členských států, aby pro reformu OSN vypracovala návrhy. Pro reformu Rady bezpečnosti navrhla v prosinci roku 2004 dva modely. Oba modely předpokládají rozšíření Rady bezpečnosti o stálé a nestálé členy na celkový počet 24. Expertní skupina počítá s rozdělením do čtyř velkých regionů: Evropa, Asie a oblast Pacifiku, Afrika a Amerika. Ze všech regionů by se měli do Rady bezpečnosti dostat členové, aby byla zvýšena legitimita.

Německo přitom podporuje model A, který předpokládá, že bude Rada bezpečnosti rozšířena o 6 stálých (po dvou z Afriky a Asie a po jednom z Evropy a Ameriky) a 3 nestálé členy. Na základě modelu A schválily Německo, Brazílie, Indie a Japonsko 21.9.2004 prohlášení, v němž přijaly reformu OSN a prohlásily, že jsou ochotny vstoupit do Rady bezpečnosti jako stálí členové a že se budou při své kandidatuře vzájemně podporovat. Kromě toho musí být i Afrika zastoupena jedním členem.

Oproti návrhům expertní skupiny se Německo zasazuje ovšem i o rozšíření práva veta na nové stálé členy, neboť jinak by byla dosavadní dvoutřídní společnost nahrazena společností trojtřídní.

Model B reformní komise počítá s vytvořením nové kategorie osmi křesel, která mají být obsazena po dobu 4 let a pro něž by neplatil zákaz znovuzvolení (po dvou z velkých regionů). Vedle toho by měla i nadále existovat nestálá místa na období 2 let. Německo je ovšem toho názoru, že by takto docházelo každé 4 roky k tahanicím o místa této nové kategorie, což by mohlo značně omezovat práci Rady bezpečnosti. Kromě toho by i tady nahradila trojtřídní společnost dosavadní společnost dvoutřídní.

Německo je třetím nejvěším plátcem do rozpočtu OSN, dává k dispozici nejvíce zásahových jednotek, přispívá jako jeden z největších dárců rozvojové pomoci k cílům OSN a podniklo četné diplomatické iniciativy k prosazování míru ve světě a mezinárodní bezpečnosti, naposledy např. konferenci o Afganistánu.

Dlouhodobým cílem Německa je členství EU v OSN a jejích hlavních orgánech.