Turisté hledají stopy po berlínské zdi

Kde stála zeď? Najít autentické stopy po rozděleném Německu v Berlíně není pro turisty vůbec jednoduché. Také mladí lidé hledají „dějiny, na které je možno si sáhnout“. V euforii z pádu několik metrů vysoké, silné betonové hradby na podzim 1989 bylo mnohé zbouráno. Berlín měl srůst dohromady, nenáviděná zeď měla zmizet nejen z mysli, nýbrž také z  města.

Dnes jsou mnozí návštěvníci zklamáni z toho, že mohou sledovat kudy zeď probíhala pouze podle pruhů dlažby nebo měděných pásů, zasazenených do země na ulicích nebo na náměstích. Kdo se ale důkladněji porozhlédne, může ještě nějaké zbytky “nejznámější berlínské stavby“ najít. Tak je možno prohlédnout si v blízkosti vládní čtvrti strážní věž bývalé NDR, která se, díky soukromé iniciativě, zachovala.Národní památník berlínské zdi na Bernauer Strasse, zřízený v roce 1998, ukazuje více než 200 metrů dlouhý kus, ohraničený postranními zdmi ze specielní oceli. Mezerami je vidět koncepce hranice. Dodnes je bývalé pásmo smrti v této oblasti, kde rozdělení mezi Východem a Západem bylo vykonáno zvláště dramaticky, nezastavěno. Mimo to zůstal v Berlíně-Friedrichshainu East-Side-Gallery, kousek zdi, na kterém umělci zachytili svou radost ze znovusjednocení.

Zvláště oblíbený je u turistů legendární Checkpoint Charlie na Friedrichstrasse. Dřívější přechod spojenců připomíná replika kontrolní budky armády USA a tabule na ulici, označující sektor.Zde se mohou návštěvníci nechat vyfotit s uniformovanými herci. Zástupy lidí z celého světa denně proudí na dějiště přímé konfrontace mezi Východem a Západem, kde proti sobě stály, několik týdnů po postavení zdi v roce 1961, americké a sovětské tanky.

Jak velký je zájem o německou historii ukazuje také počet návštěvníků Muzea berlínské zdi na Checkpoint. Soukromé muzeum patří k nejvíce navštěvovaným v hlavním městě. Exponáty zahrnují od šicího stroje, na kterém byl ušit obal na horkovzdušný balón, určený k útěku z NDR přes původní kusy zdi, až po vycpaného jezevce, kterého střelil šéf Stasi, Erich Mielke.

Ředitelka muzea Alexandra Hildebrandt chtěla zdůraznit vzpomínku na zeď tím, že na prostranství na Checkpoint nechala instalovat výstavu 1000 dřevěných křížů za oběti hraniční zdi a postavit nový kus zdi. Kritici to označili za historicky nepravdivý „Disneyland“. Sporná výstava byla v minulém roce odstraněna, rozdmychala však novou debatu o památce na berlínskou zeď. Mezitím zde informuje o historii zdi výstava pod širým nebem iniciovaná berlínským senátorem pro kulturu Thomasem Flierlem (Linkspartei).

Podle plánů Berlínského senátu má vzniknout na Friedrichstrasse Muzeum studené války, které by odráželo mezinárodní dimenzi rozdělení. Koncepce, předložena skoro 17 let po pádu zdi 9. listopadu 1989, považuje za nejdůležitější bod zvýšení hodnoty Památníku zdi na Bernauer Strasse.Na místě dramatických útěkových akcí mezi Severním nádražím a parkem u zdi, v dřívějším pásmu smrti, má být vybudován centrální vzpomínkový prostor. Berlín doufá, že se spolková vláda bude na nákladech podílet. V současnosti je rovněž rozpracována kniha mrtvých se jmény a osudy obětí rozdělení země.

www.berlin.de/mauergedenken