Vzpomínky by neměly budit nové konflikty se sousedy

Autoren: Blahoslav Hruška, Vladimír Plesník

Právo: Podle politiků i médií jsou česko- německé vztahy nyní na nejlepší úrovni za poslední léta. Čím chcete k udržení tak pozitivního vývoje konkrétně přispět?

Vztahy jsou skutečně dobré, jako nikdy předtím. Čímž ale nechci říct, že by nemohly být ještě lepší. Musíme pracovat na tom, aby se obě společnosti ještě více poznaly, zintenzívnit politické kontakty. A jsme v tomto směru, myslím, na dobré cestě. Čeká nás ale ještě vybudovat sousedský vztah, jenž by umožnil řešení, které by nezatěžovalo žádnou stranu.

Právo: Vládní prohlášení velké koalice kancléřky Angely Merkelové ovšem uvádí, že její kabinet podporuje „významnou zmínku o poválečném vyhnání Němců“. Jak to lze přeložit? Půjde o formu podpory Centra proti vyháněnÍm, nebo o novou iniciativu?

V programu CDU/CSU i v koaliční dohodě stojí, že projekt tzv. Centra proti vyháněním vláda podpoří. Chtěl bych ale zdůraznit, že politika velké koalice vůči vyhnaneckému tématu se v zásadě nijak neliší od předchozí vlády. Nejdůležitější zjištění je prohlášení kancléřky Angely Merkelové během její návštěvy v Polsku - vláda nepodpoří žádné majetkové požadavky vyhnanců.

Některé hlasy v Německu říkají: Když si chce generace pamětníků a jejich potomků udržet určitou formu vzpomínky na vyhnání, tak pro to musíme mít pochopení a podpořit jejich projekt – ale jedině v koordinaci se sousedními zeměmi.

Právo: Jak?

Bývalá vláda založila společně s Polskem, Slovenskem a Maďarskem síť badatelských ústavů, které měly sladit svá stanoviska. Ti, kteří mají obavy, že v Německu vzniká jednostranný pohled na pro nás všechny složitou etapu dějin, měli by se podílet na společné diskusi.

V žádném případě nechceme, aby vzpomínky na minulost budily v sousedních zemích nové konflikty . Já – a jistě i paní kancléřka Merkelová, která se do Prahy chystá přijet – to budeme neustále zdůrazňovat. Naší snahou je rozptýlit podobné obavy.

Právo: Česko–německý fond budoucnosti ukončí v roce 2007 svoji činnost. Uvažuje německá vláda o prodloužení jeho existence?

Jak oba ministři zahraničí – Cyril Svoboda a Frank-Walter Steinmeier – tak šéfové vlád Paroubek a Merkelová se v zásadě shodli , že Fond neměl v roce 2007 skončit. Již proběhly první debaty na expertní úrovni s důrazem na česko-německé programy zaměřené na mládež. Musíme najít řešení, které by umožnilo pokračování tohoto projektu důležitého pro setkávání Čechů a Němců a pro kulturní spolupráci.

Právo: V Ústí nad Labem vznikl před dvěma roky projekt Collegium Bohemicum, který si dal za cíl mapovat dějiny Němců v Čechách. Bohužel dosud zůstává spíše na papíře. Budete tuto iniciativu podporovat?

Projekt považuji za důležitý, zvláště pak v ústeckém regionu. Vím, že muzeum je nyní zavřené kvůli rekonstrukci a mělo by být otevřeno v roce 2008, právě s akcentem na dějiny Němců v českých zemích. Neřekl bych, že jde jen o nápad na papíře.

Právo: Jak hodnotíte nedávný spor v Evropském parlamentu o karlovarské oplatky a olomoucké syrečky, při němž zazněla celá řada argumentů a předsudků patřících spíše do 19. století?

Především jde o spor dvou soukromých subjektů o značku na trhu. V Německu jsme měly podobné tahanice o pojem Jenské sklo, u vás si vzpomínám také na Budvar, jenž se vyrábí pod stejným označením i v USA.

V případě oplatek a syrečků jde ale i o produkty vyráběné lidmi mimo území ČR, které emigrovali nedobrovolně. Pokud pak zde dojde ke sporu, přidává se k tomu snáz i aspekt kritického pohledu na minulost. Doufám, že hospodářské komory a příslušná místa najdou řešení vyhovující oběma stranám.

Právo: Německý pracovní trh zůstává - až na některé profese - uzavřen pro české zaměstnance. Myslíte si, že letos v dubnu, kdy má berlínská vláda znovu o této otázce jednat, dojde ke změně, nebo zůstává trh ve Spolkové republice na ni stále nepřipraven?

Celá záležitost přechodných výjimek přitáhla ve všech nových členských státech víc pozornosti, než by si zasloužila. Pro Čechy, kteří u nás chtějí pracovat, žádné opravdové problémy neexistují – máme totiž zvláštní režimy, které to umožňují. Jde o tzv. status zahraničního pracovníka, smlouvy o poskytování služeb nebo sezónní práce. V neposlední řadě v příhraničních regionech pracují tzv. pendleři. Žádnou z těchto možností česká strana plně nevyužívá.

Ministr práce a sociálních věcí Franz Müntefering již řekl, že otevřít trh tento rok nebude možné, ale musíme bedlivě sledovat situaci na německém trhu a vyčkat do jara 2009. Uvidíme, jestli se podaří v Německu reformami nastartovat konjunkturu, která by vytvořila nová pracovní místa.

Právo: Jako jedné ze svých prvních akcí jste se loni v říjnu zúčastnil otevření nové výrobní haly firmy Bosch- Diesel v Jihlavě. Někteří členové SPD přitom podobný „vývoz výroby“ ostře kritizují - prý likviduje německý průmysl.

Když německý investor otevře v Česku továrnu, neznamená to , že v Německu nutně ubyde pracovních míst. Zřizování výrobních kapacit v zahraničí firmě dává často potřebnou sílu, s níž se pak udrží na trhu a je konkurenceschopná.

Dějiny Evropské unie jsou dějinami hospodářského vzestupu partnerských zemí - a v případě Německa a Česka to platí zvlášť evidentně. Obchodní bilance je téměř vyrovnaná, v současné době dokonce ČR vyváží do Německa o něco více než dováží.

Každý přesun výrobních kapacit musí být sociálně udržitelný. Jelikož je ale Česko již rok a půl členem EU, nemusí se Němci obávat sociálního nebo ekologického dumpingu, nemusí mít pocit, že tady někdo hraje nefér.

Helmut Elfenkämper (58) - po studiu práv, romanistiky a dějin začal pracovat v diplomatických službách. Jako kariérní diplomat působil ve Varšavě, New Yorku, Paříži a Lisabonu. Od července 2005 je velvyslancem v České republice. Ženatý, dvě děti.