Pro Evropu silnější

Až budeme 29. října v Římě spolu s ostatními šéfy států a vlád a ministry zahraničních věcí zemí Evropské unie připojovat své podpisy pod Smlouvu zakládající ústavu pro Evropu, bude se tento slavnostní podpisový akt odehrávat v historickém sále Horatiů a Curiatiů v Kapitolu. Na stejném místě, na němž byly 25. března 1957 podepsány také zakládající smlouvy Evropských společenství, dáme sjednocené Evropě ústavu.
Evropa byla po staletí dějištěm těch nejkrvavějších střetů, které byly spojeny s nesmírným utrpením. Evropská integrace je odpovědí na tyto zkušenosti. Velcí Evropané jako Jean Monnet, Robert Schuman, Konrad Adenauer, Willy Brandt a Václav Havel se o tento cíl zasazovali svou vizionářskou silou a rozhodností.

Vzájemná důvěra

Důvěra, kterou si v Evropské unii vzájemně projevujeme, spočívá na dvou pilířích: vychází ze společných hodnot svobody, demokracie a lidských práv a neustále se obnovuje ze zkušenosti, že našim národním zájmům - bezpečnosti, blahobytu a sebeurčení - prospívá, když vzájemně spolupracujeme a jsme připraveni ke sdílení suverenity.

Evropské sjednocování a národní samostatnost tudíž nejsou protiklady, nýbrž dvě strany jedné mince: demokratická a akceschopná Evropa je nejlepší zárukou toho, že si i ve věku globalizace můžeme zachovat naše národní zvláštnosti. To je vyjádřeno devízou evropské ústavy "sjednoceni v různosti".

Několik měsíců po přistoupení deseti nových členských států k Evropské unii je podpis ústavní smlouvy důležitým signálem: staré a nové členské státy vytvářejí společně předpoklady k tomu, aby rozšířená unie byla i nadále schopna rozhodování a politicky zvládnutelná. Se současnou institucionální strukturou Evropské unie by to již nebylo možné. Evropská unie dosáhla hranic své schopnosti rozhodování a jednání. Proto má evropská ústava takový rozhodující význam.

Text ústavy je přirozeně kompromisem. Ale je to kompromis, který odpovídá vysokému nároku, jaký ústava musí splňovat. Jsme přesvědčeni, že se naše unie stane díky evropské ústavě dlouhodobě demokratičtější, efektivnější a transparentnější. A jsme přesvědčeni, že výhody ústavy budou zjevné pro všechny naše občanky a občany.

Charta základních práv

Například Charta základních práv se stane důležitou a právně závaznou součástí ústavy. Současně tak bude tvořit jádro evropského hodnotového řádu. V budoucnosti bude moci každá občanka a každý občan EU podat na evropské úrovni žalobu týkající se základních práv.
K tomu, aby evropská integrace nebyla jen věcí rozumu, nýbrž se také stala srdeční záležitostí lidí, potřebujeme ne méně, nýbrž mnohem více evropské otevřenosti než dosud. Proto je důležité, aby ústava posílila význam Evropského parlamentu jako zastoupení evropských občanek a občanů. Dojde k posílení pozice parlamentu jako orgánu, který se vedle Rady podílí na legislativní činnosti, a parlament prostřednictvím volby předsedy Komise získá bezprostřední vliv na obsazování důležitých míst v exekutivě unie.

Evropská ústava obsahuje jasnější rozdělení kompetencí. Dosud nepřehledné nástroje a postupy se zjednoduší. Národní parlamenty získají lepší kontrolní práva díky zavedení politického mechanismu včasného varování a možnosti žaloby u Evropského soudního dvora.

Volný pohyb přes hranice zemí je dnes v EU již téměř samozřejmostí. Evropa je místem výměny a setkávání. Všechny tyto výdobytky ukazují, jak velké výhody přináší Evropská unie svým občankám a občanům. Ale bez bezpečnosti nelze všechny tyto svobody využívat. Evropská ústava proto přináší důležitá zlepšení v boji proti terorismu a proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.

Jako spojení 25 států s více než 450 miliony obyvatel, které vyprodukuje jednu čtvrtinu celosvětového hrubého národního produktu, se dnes Evropská unie nevyhnutelně stala globálním aktérem. Zřízením úřadu ministra zahraničních věcí EU, jemuž má být podřízena evropská diplomatická služba, může EU lépe uplatňovat svoji rostoucí odpovědnost ve světě a provádět společnou zahraniční politiku.

Ústavu potřebujeme

My všichni v Evropě můžeme být spokojeni s tím, čeho bylo dosaženo v Konventu a na Mezivládní konferenci. Ústava je nosným základem silné a akceschopné Evropské unie. Je také nezbytná, neboť pouze společně můžeme my, Evropané, být schopni pozitivně spoluutvářet 21. století s jeho mnohotvárnými, v neposlední řadě také globálními výzvami, a přitom zachovat a dále rozvíjet náš evropský sociální model.
Ústavní smlouva musí být nyní ratifikována v souladu s ústavním pořádkem jednotlivých členských zemí. V některých členských státech - například také v České republice - se počítá s referendem o evropské ústavě. V Německu podle platného právního řádu proběhne parlamentní ratifikace. V současné době se však diskutuje o tom, zda nezavést nástroje přímé demokracie, které by rovněž umožnily referendum o evropské ústavě; výsledek této debaty zatím nelze předvídat.

Schvalování - ať již v parlamentu nebo v referendu - dává příležitost k vyjádření pospolitosti v Evropě. A k tomu chceme přispět svým dílem.

Evropská unie tuto ústavu potřebuje. Jen tak může naplnit to, co od ní její občanky a občané očekávají: zachovat mír, zaručovat bezpečnost, zvyšovat blahobyt a uplatňovat solidaritu.

Stanislav Gross, Gerhard Schröder
společně pro MF DNES a Süddeutsche Zeitung, titulek a mezititulky jsou redakční, dne 23.10.2004